Senioři jsou v dnešním online světě stejně zranitelní jako děti. Často jsou důvěřiví, což dokládají i případy, kdy senior věří pochybnému emailu a pošle odesílateli své životní úspory kvůli neexistujícímu dědictví či záchraně jakéhosi neznámého vzdáleného příbuzného. Přijde vám to absurdní? Tyto případy se opravdu stávají.
Proč? Zatímco na děti cílí prevence, vysvětlujeme jim jak se na internetu chovat, jak k němu přistupovat, jak s ním pracovat, čemu věřit a nad čím se pozastavit, seniorům se této péči nedostává. Jen několik málo organizací pořádá hodiny bezpečného internetu pro seniory, navíc většinou jen ve velkých městech a často pouze pro určitý počet zájemců.
Pokud máte babičku či dědečka, který se pouští do tajů internetu, zkuste si s ním opatrně promluvit o tom, co vlastně na internetu dělá. Pokud zjistíte, že nemá povědomí o tom, jak vlastně na internetu fungovat a co všechno si hlídat, udělejte seniorovi jednoduchou přednášku. Ale hlavně opatrně. Senior si nesmí připadat, že jej poučujete. Jděte na to od lesa. Zkuste mu třeba vyprávět o známém, který uvěřil podezřelému emailu a naletěl. Přidejte k tomu vysvětlení, co by stačilo, kdyby udělal. A řekněte mu, že stačí kdykoli zavolat, pokud se mu nebude jakákoli zpráva zdát.
Nejlepší je, když máte možnost občas prohlédnout historii prohlížení, pokud si nejste jisti, že si senior ví na internetu rady. Víte tak na čem jste. Nejdůležitější je sledovat různé podezřelé stránky a emaily. Pokud nemáte tuto možnost, pak zpozorněte, pokud vám bude babička či dědeček říkat o něčem co koupili na internetu, či že se s nimi někdo spojil. Jednoduše je to všechno o vaší bystrosti a pozorovacím talentu. Senioři nejsou děti, nemůžete jim naporučit, aby vám ukázali co na internetu dělají, můžete jim však pomoci vyhnout se velkému maléru.